Nikdo se už neřehtal

sobota 6. červen 2009 21:24

Ve středu odpoledne jsem usedal k artikulačnímu zrcadlu ve společnosti dětí, které po mně chtěly, abych je naučil správně mluvit. Trpěly vadou řeči a já jsem byl v jejich očích v bílém plášti jiným panem učitelem než byl ten jejich ve škole.

Když se rozběhl školní rok a prvňáčci si ve škole zvykli, navštívil jsem je, abych vyšetřil jejich řečový fond po stránce artikulační. Zjištěné vady řeči jsem oznámil rodičům s pozváním do logopedické poradny. Rodiče nabídku přijali a do poradny přišli. Seznámil jsem je, jakou vadou řeči je jejich dítě postiženo, i s postupem, jak se pokusím vadu odstranit. Podle stupně postižení jsem od nich požadoval spolupráci. Spočívala v pravidelném domácím procvičování vhodných řečových lekcí. 

Často se stávalo, že zůstalo při slibu. Rodiče na venkově byli připoutáni k mnoha jiným úkolům a na cvičení řeči nezbyl čas. A tak se stalo, že chlapec, který trpěl koktavostí (balbuties), zvládl tuto nepříjemnou překážku v řeči za rok. To nastaly prázdniny. Po prázdninách přišel s maminkou do poradny znovu. Recidiva. Vada se vrátila. Tentokrát však maminka slíbila účinnější pomoc a koktavost se po několika ambulancích odstranila. Z chlapce je  dospělý muž a těší se z toho, že jeho děti nepotřebují logopedickou poradnu.

Jednou se objevil v poradně chlap jako hora. Byly ho plné dveře. V mysliveckém s bohatým plnovousem vypadal jako Krakonoš. Za ruku vedl děvčátko, panenku jako obrázek. Dulíčky ve tváři se smály, copánky ve vlasech se chlubily. Přišli z nedaleké hájenky.

"Dobrý den. Já su Řeřucha", představil se muž. "Přivedl jsem Vám naši holku. Špatně mluví", vysvětlil důvod návštěvy a pokračoval: "Mařenko, řekni panu učitelovi Ř." Děvčátko se beze studu nedalo dvakrát pobízet a vysypalo ze sebe pohotově: "Já to V neVeknu, Ve beste se mně Vehtali." "Dobře, " odpověděl jsem a hned jsem ji povzbudil: "Pochlub se a řekni: Mám růžové tričko." Děvčátko bez prodlení opakovalo větu - a správně.

Diagnóza byla jasná. R vyslovuje správně. Nejde o rotacismus, ale vadné je Ř - rotacismus bohemicus. Na vysvětlenou: ten přívlastek bohemicus je proto, že jen v české řeči máme ošidné Ř.

Dali jsme se do práce. Nebylo potřeba ani artikulační zrcadlo. Panenku jsem si posadil na klín a než bys řekl švec, opravdu za neuvěřitelných pár minut se ozvalo po několika vhodných řečových cvičeních správné Ř. Očka se rozsvítila, dulíčky se usmály a Mařenka Řeřuchová už neměla potíže s výslovností svého zapeklitého jména. I Krakonoš se zasmál, hlasitě. Ani se nezařehtal.

Když potkám Mařenku, jak vede do školky svou vnučku s dulíčky ve tváři a s copánky ve vlasech, pozdravíme se s  úsměvem, který je dostatečně výmluvný. Nazdar!

Jan Kouřil

Jan Kouřil

Jan Kouřil

Vzpomínky z dětství, z kantorského povolání, z veřejné činnosti.

Stařeček,který je rád, že mu to chodí a myslí. V 80 letech propadl počítači,který mu slouží k prospěchu osobnímu a snad i obecnému.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora