Stalo se,

neděle 17. květen 2009 21:28

na co jsem nebyl připraven.

Zapínám počítač, abych se dověděl, co je nového. Z čistajasna se objevila s praskotem jiskra a vyvalil se z počítače šedý dým. Pálil do očí a páchl spáleninou. Počítač shořel. Opravář konstatoval, že je neopravitelný.

Mám dva šikovné syny. Nespokojili se s rezultátem a kontaktovali se s mně neznámým partnerem na druhém konci telefonu. Nato mladší z obou vykuchal z trosek vnitřek a  odvezl jej do Brna. Trpěl jsem nedočkavostí, protože obsah počítače zvíci devíti let usilovného snažení tvůrčího, dokumentačního, byl pro mě nenahraditelný. Po dvou dnech došla zpráva, že je jádro zachráněno.

Teď už sedím u počítače nového, u kvalitnější obrazovky a brouzdám myší po internetu, po přátelích z blogu a snažím se dohnat zameškané.

Nemohu se nezmínit o podivné události. Po popsané ztrátě počítače jsem se po úvaze rozhodl, že už zanechám internetovou aktivitu, že už to nestojí zato. V tom bezvýchodném zadumání jsem jel do Brna a netečně vnímal, co se děje za okny. Na první zastávce nastoupila do vlaku starší manželská dvojice. Když zjistili, že je volné místo, vyměnili jsme si pozdrav a oni se usadili  naproti mě. Přehlédl jsem je pohledem a všiml jsem si, že se paní na mě nějak upřeně zahleděla. Četl jsem Respekt a měl jsem pocit, že se na mě paní trvale dívá. Bránil jsem se přímému pohledu. Vlak v Brně zastavil. Všichni se dali na odćhod, když zmíněná paní mě nečekaně oslovila: "Nejste pan profesor Kouřil?"  "Kouřil jsem, ale profesor ne", odpověděl jsem. "Líbí se mi Vaše knížka Drobníčky i ty vyprávěnky z Ivančického zpravodaje." "Děkuji Vám a dovolte otázku: S kým mám tu čest?" Paní se představila a přiznala, že byla po válce členkou mého dětského pěveckého souboru. Od té doby uteklo šedesát let, ale citové vazby tu zůstaly. Když byly nadto podtrženy novými podněty, rozhodl jsem se začít se svou důchodcovskou "tvůrčí" aktivitou znovu podobně jako jsem se odrazil od dna předloni po překonané operaci carcinomu. Je dobře být na světě!

Jan Kouřil

černíková marieděkuji23:304.6.2009 23:30:53
ANanakPane Kouřile,16:1318.5.2009 16:13:27
zuzanano teda,13:5218.5.2009 13:52:55
Tomáš JurčíkAť nám tu ještě dlouho, hodně dlouho píšete!10:1918.5.2009 10:19:37
josef hejnaurčitě09:4118.5.2009 9:41:43
NULITak to je fajn,07:3318.5.2009 7:33:33
seniorRady Dědy Porady07:2218.5.2009 7:22:23
SvatavaVítám vás00:1018.5.2009 0:10:04
NaďaPane Kouřile, čekám, kdy se22:2117.5.2009 22:21:41

Počet příspěvků: 9, poslední 4.6.2009 23:30:53 Zobrazuji posledních 9 příspěvků.

Jan Kouřil

Jan Kouřil

Vzpomínky z dětství, z kantorského povolání, z veřejné činnosti.

Stařeček,který je rád, že mu to chodí a myslí. V 80 letech propadl počítači,který mu slouží k prospěchu osobnímu a snad i obecnému.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy