Aprílové praní

středa 2. duben 2014 16:29

 Zvykl jsem si spojit výměnu měsíčního listu v kalendáři s výměnou a praním ložního prádla. To se stalo i 1.dubna.Běžná rozhlasová kulisa podmalovávala notoricky známými melodiemi notoricky známý proces praní prádla.Nutné třídění bílého od barevného skončilo náplní pračky tím prvně jmenovaným. Po dodání nezbytných ingrediencí - pracích prostředků- do příslušné přihrádky a po nastavení vhodného programu došlo na poslední akt: stisk červeného terčíku.

Vtom jako zudělání zaslechl jsem z rozhlasu živý rozhovor na téma "apríl".Kdosi kohosi tam ve studiu vyvedl aprílem a studio se bavilo. Nebýt této zvukové informace, vůbec by mě nenapadlo, že je apríl.

Zaneprázdněn ranními povinnostmi v kuchyni a posléze ve chlévě jsem na pračku zapomněl. Až když jsem si šel mýt ruce, neuěšlo mi, že je pračka v klidu a kontrolka nesvítí. Zkouším znovu ji nastartovat, marně. To budou asi pojistky, protože ani stropní světlo nesvítilo. Natáhnu u hodin spínač, světlo se rozsvítilo, ale pračka mlčí.

 Všechno šlo stranou, protože bylo třeba sehnat někoho, kdo by se na "to" podíval. Z několika adres jsem se obrátil na doporučeného, mně neznámého pana Stehlíka. Byl naštěstí u telefonu. Po nezbytné základní informaci, o jakou pračku jde a "co to dělá," slíbil, že se odpoledne zastaví. Tak skončilo první dějství zklidněním, že to, co bylo třeba, jsem zajistil.

Odpoledne o půl třetí zastavilo u domu auto a zazvonil statný muž. Nemusel se představovat, protože výbava, kterou s sebou měl, prozrazovala, o koho jde. Podání rukou bylo symbolem vstupu do akce. Prvně zkontroloval pojistky v hodinách. Jedna byla vadná. Náhradní příslušné hodnoty nebyla poruce, proto si ji zhotovil nouzově sám. Pračka nereagovala ani na tento nový zdroj. Nezbylo, než se podívat do ledví spotřebiče. Ukázalo se, že utrpěl závažným zkratem ve své nejcitlivější součástce.

"Jak dlouho tu pračku máte ?" uzavřel tuto prohlídku opravář. "Už jsem patnáct let vdovcem a pračka ještě sloužila manželce," odpovídám.

Zkrátím to povídání. Slovo dalo slovo a rozhovor se stočil na koupi pračky nové. Dostal jsem potřebné informace o druhu těćhto spotřebičů i o jejich cenách. Řeč skončila překvapivou otázkou: "Chtěl byste tu pračku hned?" "Ano, ano, jistě," nestačil jsem odpovědět. Opravář vzal z tašky mobil a po stručném hovoru neméně stručně pronesl: "Za hodinu jsem zpátky." A odjel.

Neuplynula ani hodina a pan Stehlík se vrátil. Vyložil z auta rudl a s ním novou pračku. Starou naložil do auta, novou připojil a dal do chodu. Poučil mě, jak s novým spotřebičem zacházet, vyplnil zálohový list a přijal dohodnutou sumu. Tečka. Ale to by bylo nespravedlivé se takto s mým hostem rozloučit.

Poděkoval jsem mu proto nejen za odvedenou práci, ale především za službu, kterou mně nečekaně vstřícně nabídl on sám.

Apríl to nebyl. Stalo se, že ještě pod večerem viselo prádlo v zahradě na šňůře a teď, když vám to vyprávím, mám už vyžehleno.

 

no.

Nazdar!

Jan Kouřil

FanyŘíkali to v televizi13:023.4.2014 13:02:42
marekInu, to je motor10:343.4.2014 10:34:28
ZuzkaTady někdo nepochopil,09:063.4.2014 9:06:10
Jan KouřilAd Jirka B07:563.4.2014 7:56:34
Lída V.Pane Kouřile, Vaše vyprávění je dnes už21:152.4.2014 21:15:06
ZuzkaSláva panu Stehlíkovi, ale i vám,19:422.4.2014 19:42:46
NaďaVšechno dobře17:442.4.2014 17:44:53

Počet příspěvků: 12, poslední 3.5.2014 22:31:09 Zobrazuji posledních 12 příspěvků.

Jan Kouřil

Jan Kouřil

Vzpomínky z dětství, z kantorského povolání, z veřejné činnosti.

Stařeček,který je rád, že mu to chodí a myslí. V 80 letech propadl počítači,který mu slouží k prospěchu osobnímu a snad i obecnému.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy