Veselý kalendář

středa 8. leden 2014 10:43

Jsou tři pomyslná vrátka, která mi denně otvírají cestu do světa: počítač s e-mailem,  domovní poštovní schránka a kalendář. Elektronická pošta je vymoženost k nezaplacení. Ve schránce na plotě zhledávám poštu, kterou ta elektronická neumí sprostředkovat. A ten třetí komunikační prostředek - kalendář, posluhuje v těch nejinternějších oblastech. Zasluhuje proto oprávněnou pozornost, i když se zdá, jako by byl ve stínu těch dvou. Už po týdnu se můžeme těšit, že nám bude sloužit po celý rok.

kalendář, který je málem přehlídkou uměleckých děl z výtvarných galerií nebo ten, který svými údaji slouží ekonomickému podnikání, ale prostý stojatý kalendář, který mám před sebou na stole, a který mi připomíná stříšku, symbolickou stříšku nad Regionem Ivančicka. Tak se ten kalendář jmenuje.

Každé dva týdny se objevuje na jeho listech sličný obrázek, barevná fotografie z některého z jedenácti osidlení regionu. Ty obrázky jsou svěží, jsou samy o sobě jakoby povzbuzením do pomyslného virtuálního života, kterým jsou naplněna data v týdenních sousedních sloupcích. V drobných poznámkách jsou připomínány v ten který den akce, které by neměly ujít pozornosti. Shrneme-li jejich obsah, pak jde o bezpočet slavností, plesů, hodů, trhů i jiných akcí, kterými se chlubí, a na které zvou obce.

Zmínil jsem se, že můj kalendář na rozdíl od jiných posluhuje výlučně mně. Obsahuje bohatou škálu údajů, slouží nabídkou mozaiky dat. Jejich zveřejněním porušuji vědomě Listinu práv a svobod, ale to je v tomto punktu zcela vedlejší. Jsou to toiž údaje moje, odpovídám si za ně, protože jsem si je do kalendáře zapsal sám. Jsou to především čísla, data o těch, které mám kolem sebe i mezi přáteli, na jejichž přízni mi záleží. Mají pro mě cennou vypovídací hodnotu.

Tak se nestačím divit, že tomu mému pravnoučkovi Vendelínkovi v Praze budou už dva roky, že poslední spolužák z učiteláku Drahoš z Jeseníku bude mít v září 95 let, že manželka bude v říjnu už 16 let po smrti. Jiné významné údaje dopíšu, jak je přinese život. Třeba bude v rodině svatba, třeba přibude pravnouče. Nesmím zapomenout, že nejmladší vnučka Xenda bude v červnu maturovat.

Jiná data mi přippmínají, kdy mám v předplatném páteční koncerty Brněnské filharmonie, kdy má představení skupina C v brněnském Národním divadle. Jsou i prozaické termíny, jako o popeláři nebo v únoru uspokojit ramlici.

To všechno ukládám do kalendáře, svému důvěrnému přáteli, ve víře, že paleta života bude uložena v jeho paměti daleko bezpečněji než v paměti mé, chátrající, a včas, v pravou chvíli ji nabídne k použití.

Tiskaři, kteří kalendář přivedli na svět, nešetřili červenou a vytiskli jí i volné soboty, Zapomněli, že právě o  volných sobotách se pilně dohání, na co nezbyl jindy čas. Sobota není svátek. A tak se stalo, že v prosinci je za sebou pět červených dnů. Veselý týden. Veselý kalendář. Nazdar!

Jan Kouřil

NaďaMoc hezké psaní,18:258.1.2014 18:25:32
zuzanazajicovaKalendář12:508.1.2014 12:50:33

Počet příspěvků: 2, poslední 8.1.2014 18:25:32 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Jan Kouřil

Jan Kouřil

Vzpomínky z dětství, z kantorského povolání, z veřejné činnosti.

Stařeček,který je rád, že mu to chodí a myslí. V 80 letech propadl počítači,který mu slouží k prospěchu osobnímu a snad i obecnému.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy